Prosinec 2014

pěkný nový rok 2015!

31. prosince 2014 v 23:46 | DenysΔ |  Home
zdravím,
vím že se moc neozývám, ale nějak na to nemám čas. napravím to.
no, tenhle článek asi nebude nic originálního, ale protože jsem nadále v Anglii, všichni kamarádi jsou v česku, stejně tak jako rodina. Jaksi nemám co dělat a samotné se mi do toho mrazu nechce, takže si krátím chvíli blogem. Tedy každopádně,
Vám přeji všechno nejlepší do nového roku. A snad bude lepší jak ten předešlí ve všech směrech.
Užíjte si dnešek! (:

veselé Vánoce

24. prosince 2014 v 16:35 | DenysΔ |  Home
zdravím,
tak jak se mám nemám Vám napíšu o víkendu. To mám volno a určitě budu mít hodně času protože do města se nechystam. Ano a zatím jsem v stále v Anglii.
Jsem tu i přes Vánoce, a protože jsem v židovské rodině, kde se Vánoce neslaví, tak to nijak neprožívám. Vlastně kdyby mi nechodili sms od kamarádů s vánoční tematikou, tak ani nevím že jsou Vánoce, letos to jde fakt mimo mě. No každopádně.
Vám přeju krásné Vánoce, strávené z rodinou (což mě se nepovede) a samosebou plno dárečků.

věc se má takhle

13. prosince 2014 v 23:27 | DenysΔ |  Anglie////
Áhoj, tak tedy věc se má takhle..
omlouvým se že se neozývám, ale naskytly se problémy.
rodina mě vyhodila, ano ze dne na den. Důvod "tvá angličtina je pro mou rodinu nedostačující" pecka! Já se opravdu snažila, ale rodina se mnou nekomunikovala.
Musím říct, že v té situaci jsem fakt nevěděla co dělat. Ale stále jsem tu. Našla se tu jedna česká au-pair, která mi pomohla a jeji anglická rodinka si mě vzala k sobě. Sme tu tedy dvě já pomáhám z úklidem a ona s malým chlapečkem. Rodině pomohu přes Vánoce, protože slečna jede na Vánoce domů. Po tom co se vrátím, bych měla (nemusím) odejít z téhle rodiny. Abych řekla pravdu hledala jsem rodiny v okolí i mimo Manchester. A končím.
Chybí mi rodina, můj pes, kamarádi, můj život- alá dělám si co chci, kdy chci, skym chci! Tady v rodinách si musím všechno hlásit, ven v poctatě jít ani kolikrát nemůžu, jen ve volnu. Je to hrozně omezující. Chybí mi svoboda. Zkusila jsem to a asi to není nic pro mě.
Nemám sílu na to, abych se tu trápila, upřímně z tady téhle situace, jsem psychycky fakt vyčerpaná a vidina, že za chvíli budu doma mě drží nad vodou. Proto jsem rozhodnutá, na začátku ledna doletět zpět do česka.

Musím taky podotknout něco k agentuře. S COOLAGENT UŽ NIKDY VÍCE! takže pokud se chystáte do zahraničí, přes tuhle agenturu. Fakt nedoporučuji. V česku se k vám všichni chovají jako andílci a mažou vám med kolem huby. Ovšem jak mile se naskytne problém tady, mimo čr, nastane velkej problém. Agentura s vámi sice komunikuje, ale to je maximum.
Chtěla jsem, aby mi poslaly novou rodinu. Bylo mi jedno jestli tu nebo v Londýně. Ovšem agentůra mi poslala jednu jedinou a na otázku, zda můžou poslat více, řekla nemáme. What?! Jako celá agentura má pouze jednu jedinou rodinu. Odpověď od agentury byla vždy, nemáme jinou rodinu. Můžu říct, že s touhle agenturou, jsem skončila!! Opravdu nedoporučuju.

mimo téma. INSTAGRAM

První týden

5. prosince 2014 v 12:39 | DenysΔ |  Anglie////
Ahoj, strašně se omlouvám, ale jinak to nešlo, bylo toho na mě moc.
Jak víte odjela jsem do Anglie do Manchesteru. Jako au-pair
Tak tedy jsem tu! :d
Začnu tak nějak popořadě, vlastně ani nevím, jestli se to vše vleze do jednoho článku, protože je mi jasné že spousta z vás dlouhé články přeskakuje. Nevermind.
Takže min. čtvrtek jsem odléta z Prahy. No upřímně byla jsem vyklepaná, jako prase protože jsem měla strach, že se někde ztratím. Ale je to přehledné, takže není kde se ztratim a vlastně když vystoupíte tak se jde prostě za davem, který Vás dovede ke kufru :d. A vlastně i taťka mi hodně poradil, jako vždy (:. No moc se mi odletět nechtělo, ale už to bohužel vzít zpět nešlo. Navíc mamka nonstop brečela a já s ní. No hrozný:d. Brácha s ní musel odejít pryč, protože už se to fakt nedalo. By sme tam řvaly do teď.

Na letišti čekala kamarádka, ja pomalu nemohla mluvit jak jsem byla vystresovana, příjde mi, že jsem jen natahovala a čekala kdy se zase rozbrečím:d. Čekal na mě také taxikář a ten mě odvezl do rodiny.

Hostmother na mě čekala ve dveřích společně s malým Mannym. Musím říct, že rodina je hrozně milá. Ale zvykám si strašně pomalu. Je to strašný nápor na psychyku. Popravdě první dva dny jsem probulela, a tak nějak sem si říkala, že tohle prostě nedám. Sice jsem tu jen týden, ale jak říkám, je to šílené. Po fyzické stránce pohoda, ale po té psychycké je to šílenost.
Tak jen tak pro úvod. Přidám pár fotek, ale nějak jsem nestíhala fotit. V dalším článku určo napíšu o výletu do Market street, Radclifu. Nebo snad více o rodině a mých úkolech tu.